TULILLA - DOLLAGÁTTIS:
viermičáitáldâh sämmilii kirjálâšvuođâ iheluuvij ääigi
Suomâ sämmilâš sierânâskirjerááju lii toimâm 30 ihheed. Ohtâ sierânâskirjerááju kuávdáš pargoin lii haahâđ sämmilâščuágáldâhân sämikielâlii já sämifáádást čallum kirjálâšvuođâ, Suomâst olgosadelum kiirjij uásild nuuvt tievâslávt ko máhđulâš. Sämikielah Suomâst láá tavekielâ, anarâškielâ já nuorttâlâškielâ.
Sämičuágáldâh čoggâšuuškuođij jo 1970-lovvoost Ruávinjaargâ kaavpugkirjerááju Lappi-uásáduv amnâsij uássin. Máttááttâsministeriö mieđettij ruttâdem sämmilii sierânâskirjerájutooimân ive 1990.
Juhlečáitáldâh Tulilla – Dollagáttis puáhtá oovdân, maht njálmálâš mainâstem- já juoigâmärbivyehi lii ovdánâm kirjálâšvuottân kirjálâšvuođâi juávhust. Čáitáldâh álgá 1600-lovvoost já ovdán kronologisávt 2020-lovo aalgân. Tiäddu lii iheluuvijn 1990–2020. Ton lasseen čáitáldâh puáhtá uáinusân kuávdáš jurgâlusâid já antologiaid sehe kirjálâšvuođâtutkâmuš já -historjá.
Čaabâkirjálâšvuođâ uási já čoggâšume sämičuágálduvâst kovvejuvvoo meiddei lovoiguin.
Viermičáitáldâh ana ävkkin sämikirjálâšvuođâ Kirjasampo-siijđoid. Luuhâmdiplom-siijđoid láá čuákkejum párnái- já nuorâikirjálâšvuotâ tavekielân, anarâškielân já nuorttâlâškielân. Tain siijđoin láá tiäđuh kirječällein já kiirjij siskáldâsâin. Viermičáitálduvâst kirjeh láá liŋkkajum Laapi kirjerááju Finna Finnimvuotâtiäđoid. Finnaast uáinojeh meid uánihâš čielgiittâsah kiirjij siskáldâsâin.
Sämmilii čaabâkirjálâšvuođâ čáitáldâh lii lamaš uáinusist Lappi-uásáduvâst keessiv 2020. Jo čáitálduv vuávámmuddoost meridui, et čáitáldâh piäijoo meid viärmán, vâi ton faallâm kejâstâh sämikirjálâšvuotân ličij nuuvt vijđáht finnimnáál ko máhđulâš.
